Již od počátku našeho řádu se setkáváme se společenstvím bratří a sester. V době, kdy sv. Norbert zakládal Prémontré v podobě spíše hnutí než stabilního řádu, sledujeme v této komunitě jak bratry, tak záhy i první sestry. Životopisy hovoří o sestře Rikvéře a Ágnes, které přicházejí do Prémontré, aby žily ideály sv. Norberta. Zpočátku jim připadla role pohostinství a ošetřování nemocných, přičemž se účastnily i života společenství. V pozdější době, nárůstem příchozích žen vznikala samostatná část sesterské komunity. Ty se pak oddělily od mužských klášterů a daly vzniknout samostatným kanoniím typicky ženským. Stále však zůstávala vazba na mužské komunity. Sestry přejaly typické prvky kanovnického života, jako bylo společenství, chórová modlitba, služba potřebným, přitom si však uchovávaly více kontemplativní charakter. Praxe tzv. podvojných klášterů se ustálila spíše na duchovní a praktické rovině, než na samotném místě soužití.

V našem prostředí jsou především známé kláštery Doksany,(Jako jediné byly od zrušení Josefem II. obnoveny sestrami z polského Krakova r. 1997, kdy se k nim přidalo několik sester kongregace. Zatím žijí provizorně ve farní budově, přičemž se začíná s nákladnou rekonstrukcí části doksanského kláštera. Po 220-ti letech již byla první obláčka, kdy nastoupily dvě novicky. Komunita čítá 5 sester a 5 novicek. Je snahou obnovit Doksany v jejich původní náplni, tedy jako samostatnou ženskou kanonii s více kontemplativním charakterem), dále Louňovice, Kounice a Chotěšov. Všechny vzaly za své v době, kdy největší ranou bylo rušení klášterů Josefem II. Na přelomu našeho století vznikla Kongregace sester Premonstrátek na Svatém Kopečku. Byl to zdařilý úmysl P. Vojtěcha Frejky, jenž propagoval myšlenku obnovy sesterského života v naší vlasti. Dnes má tato Kongregace dvě provincie a její spiritualita se opírá o pilíře premonstrátského patera, přičemž je jejich život více otevřen vnějšímu apoštolátu než tomu bylo u sester žijících v kanoniích. Sestry pracují ve farnostech, starají se o nemocné, vedou katecheze, vaří v semináři a tak podobně. Duchovně jsou podporovány spolubratřími, kteří se stávají jejich asistenty.

Více o sestrách, které mají svůj klášter v Doksanech u Litoměřic, se můžete dozvědět zde.